Není to jak zamlada

O sexu bych vám mohl hodně dlouho vyprávět. Cítím se v tomto ohledu dost kompetentním, protože jsem mimo jiné strávil pět let na vysokoškolských kolejích. A i když jsem sex jako obor nestudoval, vlastně jsem ho studoval pomalu dnes a denně. Vždyť jen si to představte: tři budovy kolejí, každá o deseti poschodích, na každém poschodí dvaadvacet pokojů a v naprosté většině z takových pokojů po dvou až třech děvčatech… Není to sice až tak velká matematika, abyste si to nedokázali spočítat, ale vyjde vám docela úctyhodné číslo. A s tolika děvčaty jsem se tu mohl dnes a denně stýkat. Samozřejmě většinou jen někde na chodbě a ve vší relativní počestnosti, ale nejednou i ve společných sprchách, i na mém nebo jejich pokoji. A pochopitelně tu nebývaly vzácné ani ‚přímé přenosy‘ ze sousedních pokojů, protože možná také víte, jak málo byly zvukotěsné stěny v panelových budovách, a byla tu i děvčata v protější budově, která nezatahovala rolety a neměla třeba ani záclony.

Prostě jsem si během těch let na koleji užil své. A kdybychom nebyli tři kluci na pokoji, užil bych si jistě daleko víc. Ale ten nedostatek soukromí to komplikoval. Stejně jako to dnes komplikují pro změnu nastupující problémy s erekcemi. Dnes už mám vlastní byt a dostatek soukromí, ale kde jsou ty časy, kdy bylo tolik krásných děvčat na dosah ruky!

A co to znamená? Logicky to, že ony šance, jež jsem míval za mladých let, jsou ty tam. Ty už se nevrátí. A o to víc se musím snažit, abych nepromarnil zbytečně ani jednu šanci, kterou dnes ještě dostanu. Když už dnes není partnerek dost, musím se snažit, aby to vyšlo pokaždé, když už s některou v posteli skončím. Nemohu si dovolit mávnout rukou nad tím, že to někdy nevyjde. Co kdyby to bylo už naposled?

A tak je mým věrným druhem a pomocníkem generická Viagra. Díky které mám sexu skoro jako zamlada.