Sama se sebou

Smutná? Z čeho? Z toho, že nemám žádné kamarády, rodinu a ani schopného partnera. Mám jenom sama sebe. Mé tělo a má duše. Nikdo jiný s námi není. Chodím do práce, abych se měla, jak uživit a stejně to je málo. Jsem jenom pouhá vyučená kuchařka, na kterou ukazují prstem. Jsem odpad? Odpad za to, že jsem se vyučila kuchařkou? Odpad, že jsem dcera neschopných rodičů? Na kterou neustále nadávali „křovák“. Kamkoliv jsem šla, ať už roh ulice nebo oblouk zeměkoule… Jsem slyšela “ Křovák “ nebo „to je ta špína od křováků“. Já se jenom ptám, proč jsem podle nich křovák? Za to, že jsem dcera neslušných lidí a myslí si, že já jsem to samé? Nejsem. Jsem úplně odlišná oproti mým rodičům nebo vlastně cizím lidem. Nejsou mí rodiče. Ano, máme společnou krev, ale nedali mi to, co měli. To, jaká jsem mě naučila ulice a lidí v ní. Poděkovat mě naučila prodavačka. Pozdravit mě naučila paní učitelka. Vždy se pokusit o dobrý skutek mě naučila stařenka. Dělat lidem radost mě naučila sousedka. Být lepším člověkem? Odraz mých biologických rodičů, že taková nechci být. Jaká?

Být obézní a jist vše co mi padne pod pusu. Utápět se v alkoholu, když není dobrý den neboli není skoro vůbec. Být špatným rodičem. Kouřit od rána do večera než mi plíce stačí. Křičet na své děti jací to jsou šmejdi. Utratit veškerý úspory, abych neměla co dát dětem. Udělat si co nejvíce dětí. Dávat dětem plesnivé jídlo.

Chci být pravý opak. Být štíhlejší a mít pod kontrolou co jím. Alkohol pít jenom příležitostně. Být skvělou mámou. Neničit si plíce od cigaret. Být hodná a milující mámou. Šetřit a utrácet peníze s rozumem. Mít jenom jedno dítě, kterému dám 100 %. Nakupovat jenom ty nejčerstvější potraviny.

Takže mým úkolem je zajistit svou rodinu, abych byla tím nejlepším člověkem, rodičem, kamarádkou a přítelkyní. Nechci být dokonalá, ale chci být jenom každým dnem lepším.

TAKOVÁ NECHCI BÝT!!!!