Nedovolte řasám, aby se rozmnožily ve vašem bazénu

Řasy jsou organismy, které tuto planetu obývají miliardy let. Byly tu dávno před námi a mohli bychom je tedy s trochou nadsázky považovat za starousedlíky. Řasám se daří zejména v teplém a dostatečně prosvětleném prostředí a velmi dobře je znají zejména akvaristé, kteří se s nimi potýkají především v začátcích při zakládání akvárií. Pro akvaristu je řasa nežádoucím elementem, protože konkuruje vodním rostlinám, a pokud její expanzi podceníte, řasa pak může vodní rostliny zahubit. Proto se do akvárií doporučuje dodávat dostatek oxidu uhličitého, aby podpořil v začátcích růst rostlin, a jakmile jich je v nádrži dostatek, řasy postupně vymizí, protože rostliny produkují takzvané algicidní látky. Těmi se potlačí růst řas přirozenou formou a akvárium pak vypadá k světu.

Jistým podobenstvím akvárií jsou zahradní bazény, tam se sice nesází vodní rostliny, ale řasy se tu mohou tvořit prakticky ode dne napuštění vody do bazénu. Proto se proti řasám již od prvopočátku nasazuje algicid. Samotný název přípravku vám jistě připomene algicidní látky vypouštěné vodními rostlinami a v podstatě je to tak, tyto přípravky pracují na podobné bázi a jejich cílem je udržet v bazénu vodu čistou, aby v ní bylo koupání příjemné. Kdybychom ponechali bazén svému osudu, za několik dnů až týdnů by voda připomínala venkovský rybník, brzy by se v něm usadil plankton a voda by byla více zelená, než čirá.

Jestliže se v bazénu řasa objeví a algicid jí zahubí, odumřelé řasy pak ve vodě vytvoří povlak, který je třeba z nádrže dostat ven. K tomu slouží takzvaný vločkovač, ten sloučí velmi jemné částečky řas do větších celků – vloček, a ty pak usednou na dno, odkud se odsají ručním, poloautomatickým či robotickým bazénovým vysavačem, případně se s nimi vypustí část vody. Některé vločky se také mohou zachytit v kartušové nebo pískové filtraci.